V říjnu nás čekají další parlamentní volby, které pravděpodobně zcela překreslí českou politickou mapu. V našem článku se můžete podívat jak dopadly sněmovní volby v minulosti.
Výsledky voleb do parlamentu
Letošní volby do Poslanecké sněmovny se blíží, uskuteční se 3. – 4. října. Volební kampaně tak jsou v plném proudu a letos nás čeká mimořádně zajímavá bitva o 200 poslaneckých křesel.
Preference stran v průzkumech ukazují, že ve sněmovně zasedne více než 10 různých politických stran, což bude rekord. Nejvíce jich zatím bylo v dolní komoře v roce 2017, kdy hranici 5 % překročilo 9 subjektů. Letos by se jich ale díky společných kandidátkám mohlo dostat ještě více.
V článku najdete
- Jak dopadly volby 1996
- Jak dopadly volby 1998
- Jak dopadly volby 2002
- Jak dopadly volby 2006
- Jak dopadly volby 2010
- Jak dopadly volby 2013
- Jak dopadly volby 2017
- Jak dopadly volby 2021
- Rozdělení mandátů
- Jaká byla volební účast
První české sněmovní volby vyhrála ODS
Poprvé v historii samostatné České republiky se sněmovní volby konaly v roce 1996. Tehdy české politice dominovaly pravicová ODS a levicová ČSSD, jimž předsedali Václav Klaus a Miloš Zeman.
Kromě jejich stran se do sněmovny dostali i komunisté, lidovci, Sládkovi republikáni a ODA. Pravice ale měla jen 99 křesel a menšinová vláda vydržela jen krátce.
| ODS | 29,62 % |
| ČSSD | 26,44 % |
| KSČM | 10,33 % |
| KDU-ČSL | 8,08 % |
| SPR-RSČ | 8,01 % |
| ODA | 6,36 % |
Výsledek předčasných voleb přinesl opoziční smlouvu
Další volby se konaly předčasně už v roce 1998 a tentokrát je vyhrála ČSSD. Ze sněmovny vypadla ODA, kterou nahradila nová Unie svobody a překvapením byl neúspěch SPR-RSČ, pro kterou tyto volby znamenaly definitivní konec v politice.
Sociální demokraté ale neměli dost křesel aby sestavili většinu a tak došlo ke zcela bezprecedentnímu kroku – Miloš Zeman s Václavem Klausem uzavřeli opoziční smlovu, kterou ODS umožnila ČSSD, aby 4 roky vládla.
| ČSSD | 32,31 % |
| ODS | 27,74 % |
| KSČM | 11,03 % |
| KDU-ČSL | 9 % |
| US | 8,6 % |
| SPR-RSČ | 3,9 % |
V roce 2002 byly zvoleny jen 4 subjekty
Ve volbách v roce 2002 se naplno projevilo znechucení lidí z opoziční smlouvy a účast tak byla rekordně nízká – přišlo jen 58 % oprávněných voličů. Do sněmovny se dostaly jen 4 subjekty, kromě ODS a ČSSD i komunisté a koalice lidovců s US-DEU (původně tzv. Čtyřkoalice).
Vítězným sociálním demokratům se pak podařilo sestavit vládu, ve které s nimi zasedli i členové KDU-ČSL a US-DEU.
| ODS | 30,2 % |
| ČSSD | 24,47 % |
| KSČM | 18,51 % |
| Koalice | 14,27 % |
Volební pat – sněmovna rozdělena na 2 stejně silné bloky
Výsledky voleb v roce 2006 přinesly dokonalý pat, když jak pravice, tak i levice získaly přesně 100 poslaneckých křesel. I přesto se ale další volby konaly až v roce 2010, ty předčasné v roce 2009 totiž zrušil Ústavní soud.
Během let 2006 – 2010 se vystřídala pravicová vláda Mirka Topolánka s úřednickou vládou Jana Fischera. V Topolánkově vládě byli i zástupci Strany zelených, která se v roce 2006 poprvé a zatím i naposledy dostala do Poslanecké sněmovny.
| ODS | 35,38 % |
| ČSSD | 32,32 % |
| KSČM | 12,81 % |
| KDU-ČSL | 7,22 % |
| Strana zelených | 6,29 % |
Rok 2010 přinesl pravicovou vládu
V roce 2010 sněmovnu opustili Zelení a nečekaně i lidovci, naopak nově se do ní dostala nová strana TOP 09 a také Věci veřejné, které ale vydržely pouze jediné volební období.
Premiérem se stal Petr Nečas, ve vládě byly spolu s ODS také TOP 09 a Věci veřejné. Zásadní událostí ale byla aféra Jany Nagyové z června 2013, po které došlo k totálnímu překreslení politické mapy Česka.
| ČSSD | 22,08 % |
| ODS | 20,22 % |
| TOP 09 | 16,7 % |
| KSČM | 11,27 % |
| Věci veřejné | 10,88 % |
| KDU-ČSL | 4,39 % |
| SPOZ | 4,33 % |
Předčasné volby 2013 vyhrála ČSSD, na scénu přichází ANO
Výsledky voleb v roce 2013 jasně odrážely aféru Nagyová a přinesly obrovský propad ODS (na necelých 8 %) a také nástup hnutí ANO Andreje Babiše, které překonalo očekávání a získalo mnohem víc, než mu přisuzovaly průzkumy.
Novým významným hráčem se stal také Tomio Okamura, tehdy ještě se stranou pod názvem Úsvit přímé demokracie. ANO se hned při své preméře ve sněmovně dostalo do vlády, kterou s ním složila vítězná ČSSD a lidovci, kterým se podařilo do sněmovny vrátit.
| ČSSD | 20,45 % |
| ANO | 18,65 % |
| KSČM | 14,91 % |
| TOP 09 | 11,99 % |
| ODS | 7,72 % |
| Úsvit | 6,88 % |
| KDU-ČSL | 6,78 % |
Babišovi hnutí ANO ovládlo volby 2017
Rok 2017 přinesl obří propad u do té doby vládnoucí ČSSD, která spadla z více než 20 na pouhých 7 %. Jasným vítězem se s obřím náskokem stalo hnutí ANO, poprvé v dějinách se do parlamentu dostali také Piráti. Do sněmovny se dostalo rekordních 9 subjektů.
Kromě sociálních demokratů výratně oslabili i komunisté, naopak polepšil si Tomio Okamura se svojí SPD. Vládu nejdříve sestavilo samotné ANO, následně pak ANO spolu s ČSSD a za podpory komunistů.
| ANO | 29,64 % |
| ODS | 11,32 % |
| Piráti | 10,79 % |
| SPD | 10,64 % |
| KSČM | 7,76 % |
| ČSSD | 7,27 % |
| KDU-ČSL | 5,8 % |
| TOP 09 | 5,31 % |
| STAN | 5,18 % |
Zatím poslední volby přinesly konec levice ve sněmovně
Pravicové strany se spojily do koalice SPOLU, což se vyplatilo a přineslo jim to výhru ve volbách, jen těsně před hnutím ANO. Naopak levice pokračovala ve strmém pádu a do sněmovny se tak poprvé od roku 1996 nedostala ani ČSSD ani KSČM.
Vládu sestavila vítězná koalice SPOLU, kterou tvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL spolu s hnutím STAN a Piráty. Specifikem těchto voleb bylo rekordní množství propadnutých hlasů.
| SPOLU | 27,79 % |
| ANO | 27,12 % |
| Piráti + STAN | 15,62 % |
| SPD | 9,56 % |
| Přísaha | 4,68 % |
| ČSSD | 4,65 % |
| KSČM | 3,6 % |
Rozdělení mandátů ve sněmovních volbách
V tabulce se můžete podívat, jak byla rozdělena poslanecká křesla po volbách od roku 1996 až do roku 2021:
Volební účast v letech 1996 – 2021
Zatím nejvyšší volební účast ve volbách do české Poslanecké sněmovny byla v roce 1996, kdy přišly více než tři čtvrtiny oprávněných voličů, naopak suverénně nejhorší byly v tomto směru volby 2002, kterých se zúčastnilo pouhých 58 % lidí.
Nejvyšší účast jinak měly volby těsně po revoluci, v roce 1992 byla účast 85,08 % a v roce 1990 dokonce neuvěřitelných 96,79 %
| 1996 | 76,41 % |
| 1998 | 74,03 % |
| 2002 | 58,00 % |
| 2006 | 64,47 % |
| 2010 | 62,60 % |
| 2013 | 59,48 % |
| 2017 | 60,84 % |
| 2021 | 65,43 % |
Vsaďte si na výsledek letošních voleb
Na výsledky parlamentních voleb, které se konají letos v říjnu, si už nyní můžete vsadit, první kurzy vypsal např. Tipsport, Chance nebo Fortuna. Tipovat lze na vítěze voleb nebo na nového premiéra, postupně se v nabídce objeví i další kurzové příležitosti.
Jednotlivé sázkovky navíc nabízejí vstupní bonusy pro nové hráče, na výsledek voleb si tak můžete vsadit i zdarma a bez rizika – stačí se jen zaregistrovat a odměna je vaše.
 | 300 Kč bez vkladu | Bonus |
 | 550 Kč bez vkladu | Bonus |
 | 200 Kč zdarma | Bonus |
 | 6000 Kč bez rizika | Bonus |
Zdroj: wikipedia.org
